Jedním z důležitých poslání a funkcí Archeologického ústavu je péče o sbírkové předměty, v našem případě zejména o archeologické nálezy, a snaha o jejich fyzické zachování pro budoucí generace v rámci ochrany našeho kulturního dědictví.
Náplní práce nadstřediskové činnosti konzervátorsko-restaurátorské při ARÚB je provádění analytické konzervace, která zahrnuje aplikaci komplexních metod sanační i preventivní konzervace s hlavním důrazem na konzervaci kovových artefaktů. K předmětům archeologické povahy přistupujeme těmi nejvhodnějšími a nejmodernějšími restaurátorsko-konzervátorskými metodami.
Součástí tohoto moderního přístupu k ochraně hmotných památek kulturního dědictví je kromě vlastního konzervátorského zásahu, který má za cíl co nejvíce zpomalit degradační procesy a maximálně prodloužit životnost každého předmětu, i jejich detailní cíleně volený analytický materiálový a technologický průzkum. Dáváme přednost nedestruktivním metodám (mikroskopie, traseologie, radiografie, nedestruktivní i destruktivní prvková analýza, případně i metalografie), k jejichž provádění disponuje pracoviště řadou vhodného přístrojového vybavení.
Mikroskopie a traseologie
Mikroskopie a traseologie umožňuje identifikovat, zkoumat a dokumentovat detailní morfologii artefaktů a mikroskopické stopy na povrchu předmětů, např. technologické stopy výroby a zpracování, stopy opotřebení, rezidua organických materiálů, korozní produkty atd. Detailní traseologickou analýzu povrchových stop včetně 3D modelu povrchu provádíme s pomocí forenzního traseologického mikroskopu LMI ToolScan. Velmi rychlý a detailní mikroskopický průzkum umožňuje digitální mikroskop Keyence VHX-5000. Ke standardní aplikaci mikroskopických metod disponuje pracoviště polarizačním mikroskopem Nikon Eclipse LV100POL a řadou stereomikroskopů (např. Nikon SMZ1500 a Nikon SMZ745T).
Rentgenografický průzkum
Rentgenografický průzkum slouží ke zjištění materiálového stavu archeologických nálezů, případně identifikaci pozůstatků výzdobných technik, které jsou ukryté pod vrstvou korozních produktů, vnitřních konstrukcí a struktur předmětů. Přichází na řadu ještě před započetím restaurátorských prací a je zajišťován pomocí kompaktního stacionárního mikrorentgenu případně mobilní rentgenové lampy ERESCO 160 MF-4R v kombinaci s digitálním detektorem (40×40 cm). Maximální rozměry kabiny jsou 145×50×44 cm, přičemž plocha snímatelná detektorem je 107×40 cm.
XRF analýza prvkového složení
K nedestruktivní analýze prvkového složení metodou XRF (X-Ray fluorescence) je využíván jak mobilní (pXRF), tak stolní XRF spektrometr (ED-XRF). Mobilní ruční spektrometr Niton Xl3t 980 dovoluje analýzu prvků rámcově od hliníku po uran přímo na archeologickém výzkumu nebo v laboratoři u libovolně rozměrných předmětů, případně vzorků v přenosném stojanu. Stolní spektrometr ElvaX Pro pak nabízí přesnější prvkovou analýzu od sodíku po uran. Velikost analyzovaných předmětů či vzorků je v tomto případě limitována rozměry komory o velikosti 33,5 x 22,5 x 8,5 cm.
Přístroje poskytují zcela nedestruktivní povrchové měření, jež umožňuje orientačně zjistit materiál slitiny nebo identifikovat určité technologické postupy (např. pájení) či povrchové úpravy (žárové zlacení, cínování, tausie atd.). Jsou-li požadovány přesnější výsledky, je možné provést odběr a analýzu vzorků kovového jádra.
Výsledky analytické konzervace
Souborným výsledkem aplikace těchto analýz je pak komplexní materiálový a řemeslně-technologický posudek zkoumaného artefaktu, který mimo jiné často odhaluje také důležité a jedinečné informace o původních výrobních a výzdobných technologiích. Tyto závěry jsou pak u vybraných a z technologického hlediska zajímavých artefaktů verifikovány pomocí experimentální výroby jejich co možná nejvěrnějších rekonstrukcí.
Dalším polem působnosti analytické konzervace je např. rozebírání archeologických nálezů odebraných in situ, zvláště souborů kovových předmětů, dále artefaktů výjimečné hodnoty, kovových nálezů s organickými rezidui atd., včetně jejich komplexní a detailní dokumentace před rozebráním i v jeho průběhu pomocí klasické fotografie, 3D fotogrammetrie, radiografie, CT atd.
Standardním výstupem konzervátorské činnosti jsou pak komplexní konzervátorské zprávy a u těch nejzajímavějších artefaktů rovněž vlastní vědecké studie.
V současnosti se pracoviště primárně soustřeďuje na provádění konzervačních a rekonzervačních zásahů na materiálu uloženém ve fondech ARÚB, ale postupně a ve stále větší míře jsou konzervátorské či analytické služby pracoviště nabízeny i jiným sbírkotvorným institucím (viz ceník služeb platný k 1. 10. 2020).
Naši konzervátoři a restaurátoři
- Mgr. Matěj Kmošek, DiS.
(vedoucí konzervátorsko-restaurátorské činnosti) - Mgr. Patrick Bárta
- Martin Fořt, DiS.
- Michal Chovanec, DiS.
- Mgr. Petr Žákovský, Ph.D.
