Dne 28. listopadu 2018 se konal již desátý ročník konference Archeologie a veřejnost. Tentokrát ji uspořádal Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. ve spolupráci s Veřejnou archeologií z. s. v Brně, a to na téma „Neprofesionálové v archeologii. Modely interakce archeologie a uživatelů detektorů kovů“.
V rámci konference zazněla úvodní přednáška profesora Andrese Dobata z Aarhus University, která účastníky obeznámila se zákonnými pravidly, mechanismy fungování i společenskou percepcí detektoringu v Dánsku. Dánský příklad ostatně i poměrně velká část archeologické obce v ČR pokládá za jeden z nejvíce inspirativních vzorů, který v sobě zahrnuje důležité atributy veřejného vlastnictví archeologických nálezů, liberální možnosti hledání mimo zřetelně identifikovatelná archeologická naleziště i průběžné odměňování (nikoliv tržní obchodování) za učiněné a odevzdané nálezy ze strany státu. Slovenští kolegové ze tří památkových úřadů účastníkům představili odlišný model přístupu státu k detektoringu, model, který by se zjednodušeně dal nazvat restriktivním a přísným.
Subjektivně, při pohledu zvenčí se zdá, že počet přistižených a postižených deliktů ani v tomto režimu není příliš vysoký, objektivní posouzení této otázky je nicméně v suverénní kompetenci slovenské archeologie.
Bohužel v případě slovenského modelu, na rozdíl od dánského ale i od většinově v ČR uplatňovaného přístupu, nelze vůbec posoudit a odborně diskutovat tu pro archeologii nejpodstatnější otázku: co a v jakých kvantitativních a kvalitativních parametrech archeologie ztrácí a zda je to vyváženo adekvátně vyšší mírou uchování archeologických nálezů ve svých původních, nijak neohrožených kontextech.
Přednášky tuzemských badatelů se zaměřily jednak na obecné parametry detektorového hledání v ČR, jednak na možnosti a formy, jak lze tuto činnost v současné době u nás provozovat, aniž by při něm docházelo k porušování zákona a k ničení či ztrátám na společném archeologickém dědictví. Přesto, že v rámci programu prezentované regionální modely nebyly vždy zcela shodné, obecně se drtivá většina účastníků shodla na tom, že muzea a archeologická pracoviště vítají každého zájemce o spolupráci při smysluplném, šetrném a poctivě prováděném poznání archeologické minulosti. Kdo z detektorářů chce pomáhat, neškodit, kdo chápe, že archeologická minulost je společnou hodnotou všech současných i budoucích obyvatel ČR a že to, co ze střípků minulosti nyní ztratíme, již nebude možné v budoucnu obnovit a nahradit, u archeologických pracovišť v ČR najde místo pro uplatnění.
