Nová studie Kataríny Adamekové, Jaroslava Bartíka a dalších spoluautorů publikovaná v časopise CATENA odhaluje na příkladu raně středověkého osídlení města Uherského Hradiště, jak analýza půd a sedimentů pomáhá pochopit vztah mezi člověkem a krajinou. Představeny jsou v ní výsledky záchranného archeologického výzkumu na Mariánském náměstí, který byl vyvolán rekonstrukcí sklepních prostor budovy Základní umělecké školy (čp. 125). Při výzkumu byl aplikován multidisciplinární přístup, který zahrnoval půdní mikromorfologii, geochemické a paleobotanické analýzy, které v kombinaci s datovacími metodami (radiokarbonové datování, opticky stimulovaná luminiscence, dendrochnologie) umožnily objasnit a datovat procesy formování sedimentů, a osvětlit tak využívání zkoumaného prostoru od 6. až do počátku 14. století n. l. Analýza tenkých výbrusů sedimentů pod mikroskopem odhalila zhutněné pochozí povrchy, akumulace sídlištního odpadu, zbytky stavebních materiálů (včetně malt a omítek) či podlahy, což umožnilo rozlišit přirozené sedimentační procesy, od těch, ovlivněných člověkem. Výzkum byl unikátní také možností zkoumat rozdíly ve vývoji půd v ploše sídliště a v prostoru částečně odrytého vodního koryta, které bylo lidmi postupně zasypáváno. Díky odebraným vzorkům pylů, makrozbytků a uhlíků se podařilo rekonstruovat proměny v charakteru okolní krajiny. K zajímavým objevům patří i identifikace lidských parazitů v půdě.
Přestože nejstarší uhlíky, které mohou souviset s činností člověka na ostrově sv. Jiří, byly datovány již do časně slovanského období (6. stol. n. l.), první prokazatelně sídlištní aktivity související s vývojem nejstarší půdy v centru města jsou datovány do přelomu 7. a 8. století n. l. Mikromorfologická analýza odhalila, že od 8. století probíhaly na ostrově intenzivní metalurgické aktivity, což umožňuje ve spojení s některými archeologickými nálezy uvažovat také o přítomnosti tržiště, které zde pravděpodobně setrvalo i v období Velké Moravy. Za zmínku stojí především falzum pozlacené arabské mince z 80. let 8. století či nálezy šperků, hřivny, sekaného olova a drobných vážek. Tato zjištění podtrhují strategický význam lokality v širších ekonomických a sociálních sítích, částečně již před a především během období Velké Moravy v 9. století n. l. I přes časté záplavy, které se zde podařilo zdokumentovat v podobě několika vrstev fluviálního sedimentu, se zde osídlení opakovaně obnovovalo, což potvrzuje význam tohoto místa na dálkových obchodních trasách. Ze zdokumentovaných stratigrafických situací vyplývá, že v 10.–12. století n. l. došlo k přerušení osídlení a ostrov byl jen sporadicky navštěvován. K následnému obnovení pak došlo až v první polovině 13. století, čímž začala raná fáze urbanizace Uherského Hradiště umocněná později masivní výstavbou spojenou s lokací nového města po roce 1257.
Katarína Adameková, Jaroslav Bartík, Jan Petřík, Yannick Devos, Libor Petr, Petr Kočár, Romana Kočárová, Tomáš Chrástek, Marcin Frączek, Michal Kurka, Miloslav Pouzar: Anthropogenic soils and sediments from historical trade hub on the bank of Morava River in Uherské Hradiště (Czech Republic): Archives of mediaeval landscape, environment and settlement dynamics, CATENA, Vol. 250, 2025, ISSN 0341-8162.
Studie online:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0341816225000360?ref=pdf_download&fr=RR-7&rr=90d2d5266c302774#f0020
